Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 

vlásenkářství

9. Vlásenkářství

Vznik a vývoj vlásenkářství - vznik vlásenkářství sahá až hluboko do starověku, až do období 3000 l. př.n. l
Historie - 5000 l.př.n.l. v Egyptě ke slavnostním příležitostem a jiným událostem společenského významu používaly zhotovené paruky a vousy ( některé byly zhotoveny s platiny, zlata a stříbra). Později nastává rozvoj v Řecku kde se používaly vlasové doplňky pro tvorbu účesu. Velký rozvoj vlásenkářství nastává v období Baroka. Účesy dosahovaly až 1m výšky. Byly tvořeny vlasovými náhražkami. V období Ludvíka XVI. Vzniká první vlásenka. Napoleonova vláda dává módě jiný směr. V roce 1890 přichází do popředí zájmů vlasové doplňky a je obnoveno vlásenkářství až do roku 1923. Dále s módou krátkých vlasů zaznamenalo vlásenkářství úpadek. Až koncem 50.let minulého století opět přichází móda vlasových příčesků – žión. Je opět vzestup vlásenkářství, vrcholí móda paruk jako náhradního účesu. V současné době se převážně zaměřujeme na vlasové vlásenky zdravotní, divadelní a filmové. Z tohoto přehledu je zřejmé že vlásenkářství nabývá některých módních období značného významu a stává se tak nedílnou součástí kadeřnického oboru.

Vlásenkářství se podle charakteru práce dělí na dvě odborné odvětví : 1. vlasařství – zpracování vlasové suroviny
2. vlásenkářství

Provozovna vlasařského záměru

1. laboratoř – ověřování vlasové suroviny a určování dalších chemických a technologických postupů
2. tenčírna – úprava asijských vlasů
3. bělírna – chemické bělení a odbarvování vlasů
4. barvírna – barvení a tónování vlasů¨
5. mokré pracoviště (prádelna) – praní vlasů a regenerace
6. vlásenkářská dílna – zpracování vlasové suroviny a různé vlásenkářské výrobky

Pracoviště vlásenkáře - prostorná místnost udržovaná v čistotě s přívodem vody a el.proudu. dobře osvětlená denním světlem, které může být doplněno umělým světlem. Vlásenkářský pracovní stůl má mít zásuvky na nářadí a musí být zkonstruován tak, aby se ne něj mohly upevnit různé vlasové nástroje.
--Pracoviště by mělo obsahovat—vlasový materiál, vlásenkářské nářadí a výrobky,chemikálie

Nářadí a pomůcky

Vochle – základní vlásenkářské nářadí, je to prkénko potažené nerezavějícím plechem, v prkénku jsou v řádách zasazeny ocelové jehly na niž protahováním rovnáme prameny vlasů
Pomykala – se skládají ze dvou velkých kožených desek o rozměru 20x25cm, jejich vnitřní strany jsou opatřeny krátkými pevnými drátky hustě upevněnými po celé ploše, jejich konce jsou zahnuté jedním směrem, používají se při třásnění nebo poutkování vlasů
Rám na třásnění – se skládá ze dvou kolíků které jsou zapuštěny do dřevěných nebo železných šroubů a upevněných k pracovnímu stolu, na levém kolíku je připevněn záchytný kolíček (trn) na uvazování nitě, v otvorech pravého kolíku jsou upevněny kolíčky ( 3-5 ) podobný houslovým klíčům k vypínání nití, rám se používá k třásnění vlasů
Poutkovací jehla – je jemný háček z kvalitní oceli, který je upevněn v dřevěném držáku tak ,aby se natáčel, síla nebo tloušťka poutkovací jehly se značí čísly (0-6)
Různé textilie – tyl, mlynářské plátno, hedvábné gázoviny, pentle, stužky, šití parukových kontur

Druhy vlasové suroviny

1) obecně rozeznáváme vlasy živé a mrtvé
a) vlasy živé – jsou ty vlasy, které nebyly vytrženy, ustřihnuty nebo vypadnuty a plní funkci vlasového porostu
b) mrtvé vlasy – jsou ty vlasy, které byly vytrženy, ustřihnuty nebo vypadnuty

Ve vlásenkářství používáme vlasy mrtvé. Barva a kvalita vlasů je ovlivněna rasou a podnebím ve kterém člověk žije. Nejvhodnějším materiálem jsou vlasy středoevropské (vlasy rovné, mírně zkadeřené), nevhodné vlasy jsou kudrnaté a krepové.
2) Vlasy lidské - a) středoevropské – nejžádanější, nejkvalitnější
b) italské – tmavé
c) asijské – 1. čínské – tmavé, tvrdé
2.větnamské – jemnější

Náhradní materiál
Zvířecí chlupy:
1) Chlupy z búvola (bůvolka) – používá se k výrobě divadelních paruk, rokokových vlásenek, vlasů a vousů
2) Chlupy z kozy andorské (andora) – používá se k přimíchání různých materiálů¨
3) Chlupy z kozy domácí - přimíchává se do bůvolky
4) Chlupy z velblouda – mísí se s vlasem a bůvolkou
5) Ovčí vlna – používá se k výrobě podložek pro dobové nebo historické účesy
6) Koňské žíně – nejkluzčí a nejtvrdší materiál, ponechává se v přírodních barvách a používá se ke zhotovení fantastických vlásenek

Rostlinná vlákna

Len, konopí, mořská tráva, list agáve – na divadelní vlásenky. Další náhradní materiál k výrobě vlásenek jsou rostlinná vlákna. Byly základním materiálem pro výrobu paruk ve starém Egyptě. Délka těchto materiálů dosahovala až 3m. v současné době se používání rostlinných vláken omezilo jen na výrobu krepu používaného v divadelním vlásenkářství. Používá se tak len, který po zušlechtění dosahuje délky až 90cm. Lněnému vláknu se podobá vlákno konopí. Dorůstá do 2+m. Dále se používá lísko, které má hladší strukturu a lze ho vochlováním upravit do jemnějších proužků .
Postupným vývojem vzniká vlákna, která svou tloušťkou, pevností a vybarvením mohou nahradit nedostatkový vlasový materiál. Vlákna mají různá jména i odlišné vlastnosti a jsou vyrobena na různých chemických základech. Ve vlásenkářské výrobě se používají zejména dva druhy:
Silon – je bílé průsvitné vlákno tloušťky 0,7-0,9mm. Může se barvit do přírodních i fantastických odstínů syntetickými barvivy určenými pro barvení chemických vláken. Jeho negativní vlastnosti jsou vysoký, těžko tlumitelný lesk a nestálý tvar. V divadelním vlásenkářství se používají také silonové žíně a strun.
Kanekalon - je polyamidové vlákno, které je pro svoje vynikající vlastnosti velmi oblíbené. Je tenčí než silon, udržuje daný tvar , lze je barvit do přirozených odstínů a nemá vysoký lesk. Jeho jedinou negativní vlastností je, že nesnáší teplotu nad 38°C. silným slunečným zářením a teplem nebo při sušení při vysoké teplotě hrubne a krepovatí.

Mimo uvedené náhradní materiály používají divadelní vlásenkáři k zhotovení stylizovaných historických a fantastických paruk řadu experimentálních prostředků, jako papír, papírovou vatu, papírový motouz, celofán, viskózovou houbu, staniol, bavlněnou a vlněnou přízi, hedvábné šňůrky, žinylky, bužírky, ucpávky do oken, prýžové proužky, nitě, peří atd….


Základní zpracování vlasů

1. vyčištění od prachu – vyklepávání na volném vzduchu
2. roztřídění podle barev – pečlivě podle jednotlivých odstínů
3. rozmotání smotků (rozcupování) – prsty uvolňujeme smotané vlasy a pevnější uzlíky uvolníme jehlou
4. vochlování – pracujeme opatrně, vlasy skládáme na jednu hromádku (oba konce jsou zašpičatělé)
5. stažení do hlav – vyvochlovaný pramen položíme do tvaru podkovy do vochle, vytahujeme vyčnívající špičky vlasů a
tím získáme pramen konicky zúžený
6. stažení do délek - pramen vložíme kluzčím koncem do pomykadel , vrchní část pomykala přiklopíme, postupně vlasy třídíme podle délek
7. odbarvení vlasů mokrou cestou v mýdlové vodě – rovnání vlasů (kořínky k sobě)
8. melírování – míchání vlasů různých barev

Druhy třásní

Třásnění je proplétání a upevňování vlasů za jejich hlavy mezi 2,3 až 4 napnuté nitě.
• Používáme k tomu : rám na třásnění na levé straně s 1kolíčkem a na pravé straně se 2,3 nebo 5 kolíčky. Nitě volíme podle druhu třásně.

Třásně jednoduchá – na třech nití
Třásně dvojitá – opakování třásně jednoduché, ale přidáváme ještě další smičky
Třásně francouzská - liší se od jednoduché tím, že pramínek vlasů protahujeme pod druhou spodní nití. Změna se
Projeví tak, že krátké konce vlasů nepřiléhají k vlasům delším ale oddělují se
Třásně na pěšinku – na 2-4, 3. nebo 5. niť je bílá (po každém pramínku se vplétá do třásně)
Třáseň na 4 nití – používá se zřídka
Třásně křížové – konce vlasového pramínku se přes sebe skládají křížem
Třásně krepová – používá se v divadelním a filmovém vlásenkářství. Na krep zpracováváme odpadní, evropské a asijské vlasy, bůvolku, mořskou trávu. Pracujeme na dvou nití.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one